Bitcoin je kryptoměna založená roku 2009. V počátcích bylo uživatelů jen pár stovek, dnes se počítají na miliony – nelze to přesně určit, i když známe přesný počet unikátních adres v síti, neboť si každý může vygenerovat adres, kolik jen chce. Značí se BTC nebo XBT. Funguje na tzv. blockchainu – tedy řetězci bloků, v nichž jsou obsaženy transakce, a je založen na hashovací funkci sha-256.
Decentralizovanost zajišťuje nemožnost bitcoin „pozastavit“ či „vypnout“. Odpojíte jeden uzel? Nevadí, hned támhle je další. Bitcoin, stejně jako například torrenty, funguje peer-to-peer. To znamená, že si data stahujete od ostatních uživatelů, kteří je již mají k dispozici. Když pak odešlete transakci do světa, přes uzly ve Vašem dosahu se transakce dostane k dalším uzlům a takhle se to větví, až se Vaše transakce dostane do celé sítě. Skrze bitcoin lze velmi levně a rychle (do pár desítek minut) odeslat peníze klidně i na druhý konec světa. Některé banky by si za takovou transakci vzali i více než 15% a čekali byste na ni přinejmenším několik dní. Výhodou tohoto necentralizovaného systému zajištěného kryptografií je to, že nikdo nemůže zmrazit účty, zabavit nebo padělat Bitcoiny či způsobovat nadměrnou inflaci.
Všechny transakce jsou zaznamenány v blockchainové síti. Každý se může kouknout na libovolnou transakci a najít jejího příjemce, odesílatele, poslanou částku, zaplacený poplatek, čas i celkovou velikost transakce.
Na první pohled se možná zdá, že se tato vlastnost vylučuje s předchozím bodem. No, není tomu tak úplně; bitcoin je totiž spíše pseudonymní. To znamená, že sice každý vše vidí, ale Vaše identita se skrývá pod určitou adresou (např. 1BitcoinEaterAddressDontSendf59kuE). Těchto adres si navíc, jak již bylo řečeno, můžete vygenerovat, kolik potřebujete. Existenci své anonymity ohrozíte kupříkladu způsobem nákupu kryptoměny nebo také „vystoupením do reálného světa“, kdy například Bitcoiny zaplatíte v kavárně.
U bitcoinu je inflace již naplánovaná a stanovená. Začalo se uvolňováním 50 BTC každých deset minut, ale každých 210 000 bloků (≈4 roky) se odměna půlí; to znamená, že dnes se každých deset minut uvolňuje už pouze 12.5 BTC. Celkově by bitcoinová síť měla dosáhnout okolo 21 milionů BTC, přičemž dnes je v oběhu již přes 17 milionů BTC.
V současnosti je Bitcoin dělitelný na 8 desetinných míst (sto milióntiny), což zatím opravdu stačí. Nejpoužívanějšími jednotkami jsou: mBTC (milibitcoin, 10-3 BTC), satoshi (10-8 BTC) nebo µBTC (též „bits“, microbitcoin, 10-6 BTC). Pokud by někdy v budoucnu 8 desetinných míst nestačilo, je možné jich ještě několik přidat.
To jsou ti, kteří mají nainstalovanou bitcoinovou peněženku a udržují si celou databázi na svém disku. Také mají funkci uzlů, což znamená, že v případě, že se jim do rukou dostane validní transakce, sdílí ji dál s ostatními. Také sdílí i celý blockchain. Ten nyní dosahuje několika desítek GB, takže někteří uživatelé začali používat peněženky, kde si stahují pouze část blockchainu nebo se vždy dotazují třetí strany, která onu databázi staženou má a která jim vše zařizuje – ohlašuje příchozí transakce, sdílí odchozí transakce. Ve své peněžence můžete mít neomezený počet adres. Ke každé (public) adrese musíte mít takzvaný privátní klíč, kterým se podepisuje odchozí transakce, aby byla validní. Peněženky ale vše udělají za Vás a o takovéhle věci se nemusíte starat.
Ti, co zajišťují chod blockchainu. K tomu používají ASIC minery (specializované přístroje určené k těžbě kryptoměn), které se snaží najít blok a zahrnout do něj pro ně nejvýhodnější transakce (dle poplatku). Teoreticky by těžení samotné nemuselo být tak náročné, ale bitcoin je naprogramován tak, aby byly bloky generovány každých 10 minut. Proto se vždy jednou za 2016 bloků (≈2 týdny) přizpůsobí obtížnost těžby tak, aby byly bloky za konstantního výkonu v nadcházejících 14 dnech od sebe právě průměrně 10 minut. Těžaři jsou odměňováni za nalezení (vytěžení) bloku nejen nově emitovanými Bitcoiny, ale také transakčními poplatky z transakcí, které byly zahrnuty do bloku. Zpočátku každých 10 minut vznikalo 50 nových BTC, ale každých 210 000 bloků (≈4 roky) se odměna sníží na polovinu. Dnes je tedy odměna už jen 12,5 BTC. Který těžař nalezne blok, je v podstatě pod taktovkou náhody. Čím větší výkon (hashrate) máte, tím máte i větší šanci na nalezení bloku. Dnes je těžení na vlastní pěst téměř zbytečné. Proto se těžaři sdružují do tzv. poolů, kde těží společně, a když někdo konečně blok vytěží, odměny z něho plynoucí jsou spravedlivě rozděleny mezi všechny těžaře v závislosti na jejich výkonu.
Vytvořit měnu nezávislou na jakékoli instituci, která by ji mohla ovlivňovat, bylo snem mnoha zkušených programátorů. Roky se neúspěšně pokoušeli navrhnout systém, ve kterém by nebylo možné utratit jedny peníze dvakrát. Až v roce 2008 představil Satoshi Nakamoto koncept, jak tento problém vyřešit – uspořádat transakce do bloků. Jelikož každý nový blok odkazuje na ten předchozí, není možné transakci, která byla úspěšně těžařem zařazena do bloku, poslat znovu. V lednu 2009 je síť bitcoinu v tichosti spuštěna a postupně se přidává stále více a více uživatelů a s tím i vývojářů.
Zhruba v polovině roku 2010 Satoshi Nakamoto opouští developerský tým, předává domény Gavinu Andresenovi a odchází „do důchodu“. Záhada je v tom, že nikdo dosud neví, kdo se za tímto jménem skrýval. Spekuluje se o spoustě jménech, ale zakladatel bitcoinu pravděpodobně nikdy odhalen nebude. Kdysi napsal, že má japonské kořeny a je mu 37 let. Podle jeho článků se dá vydedukovat, že pravděpodobně bydlel v Severní Americe. Nasvědčuje tomu doba, v níž přibližně psal (pokud tedy neměl ve zvyku spát přes den a pracovat přes noc), a i jeho vynikající angličtina. V prosinci 2015 se Australan Craig Wright prohlásil za Satoshiho, což bylo však záhy popřeno, protože nebyl schopen prokázat vlastnictví privátního klíče k adrese, který mohl vlastnit pouze Nakamoto (adresa z „Genesis bloku“). Stejně jako jeho identita není znám ani počet Bitcoinů, které vlastní. Jedni mluví o miliónu Bitcoinů, druzí o pár desítkách tisíc. Jisté je jen to, že se mu podařilo vytvořit něco, co by před několika desítkami let bylo považováno za scifi; první svobodnou měnu, o jejímž směřování rozhodují její uživatelé, nikoliv centralizované banky zregulované vládou...
Ripple je jednou z nejkontroverznějších databází pro digitální platby a zároveň také internetová měna (zkratka XRP), kterou se v této síti platí. Kontroverzní proto, že se nesnaží jako většina kryptoměn banky nahradit, ale naopak si klade za cíl s nimi spolupracovat a zefektivnit jejich služby, aby více odpovídaly možnostem 21. století. Proto se rozhodně nedá mluvit o absolutní decentralizovanosti a někteří kryptoanarchisté dokonce ani nepovažují Ripple za kryptoměnu. Databáze Ripplu, tzv. XRP Ledger, není postavena na blockchainu – transakce nejsou uspořádány do bloků. V rámci sítě ale existuje účetní kniha, která se v součinnosti majoritní většiny validátorů (ověřovatelů) každých pár sekund aktualizuje. Není tedy potřeba spalovat ohromné množství elektřiny, jako je tomu u kryptoměn založených na Proof-of-work systému. Cílem tohoto projektu je vytvořit platformu pro efektivnější převody hodnot mezi finančními institucemi, a to především na mezinárodním poli, kde se dnes na bankovní převod do exotické země může čekat i několik dní a na poplatcích zaplatit i více než 15%.
RippleNET je název pro distribuovanou síť, která je určená především pro finanční instituce, banky a jiné zprostředkovatele plateb. Využívá svůj vlastní protokol RTXP (Ripple Transaction Protocol), podle kterého se řídí tzv. validátoři, kteří kontrolují hladký průběh transakcí a pokud se více než 80% těchto validátorů shodne na validitě transakce, pak si ji přidají do své účetní knihy. Dále jsou zde tzv. Gateways, což jsou instituce, které umožňují svým zákazníkům provádět transakce skrze RippleNET.
V síti se nacházejí 2 druhy měn - tzv. IOU tokeny a samotné XRP (též Ripple). IOU je ve své podstatě dluh, který už ve svém názvu reprezentuje dlužnou věc a dlužníka. To znamená, že například „1 USD.Bitstamp“ je dluh kryptoměnové burzy Bitstamp ve výši jednoho dolaru. Samozřejmě dolary vydané různými institucemi nejsou navzájem zaměnitelné. Nemohu po Bitstampu vymáhat dolar za IOU vydané jinou společností. Ve formě IOU můžeme v této síti nalézt spoustu FIAT měn, kryptoměn i komodit. Pokud chceme na této síti používat dolary, musíme si dát dobrý pozor, kdo nám ony dolary garantuje. Jestli je to nějaký anonymní uživatel nebo krachující společnost, jejich tokeny asi nejsou vhodnou volbou. IOUs tedy vyžadují důvěru vůči dlužníkovi.
XRP je digitální měnou, která v této síti žádný dluh nepředstavuje. To znamená, že když vám někdo pošle XRP, nemá s Vámi už nikdo v souvislosti s touto transakcí žádné povinnosti a vy jste legitimním vlastníkem XRP.
XRP má fungovat jako tzv. bridge currency. To znamená, že finanční instituce, která peníze odesílá, nejprve smění svoji měnu na XRP a následně skrze síť pošle prostředky na adresu banky, kde má účet recipient, a poté se XRP převede na lokální měnu. Celý proces tak nemusí využívat desítky let staré postupy, které činí současný mezinárodní bankovní systém tak neefektivní. Nicméně toto je pouze jeden z návrhů a banky mohou při transferu využívat i IOU tokeny bez nutnosti převádět prostředky do XRP.
XRP je předtěžený (pre-mined). To znamená, že veškeré mince – konkrétně 100 miliard XRP – byly rozděleny již při vzniku sítě. 20% si rozdělili zakládající vývojáři a 80% bylo uděleno společnosti Ripple Labs, která spravuje a financuje vývoj RippleNETu. V roce 2017 bylo 55 miliard pro větší klid investorů uzamčeno do tzv. escrow, tedy do speciálního kontraktu, který společnosti každý měsíc uvolní pouze jednu miliardu XRP. I z tohoto důvodu je celý projekt velmi kritizován zastánci decentralizovaných databází.
Tato síť nevyužívá systémů jako Proof-of-work nebo Proof-of-stake. Platnost transakcí se určuje na základě shody validátorů v síti. To také snižuje náklady na provoz celé sítě, které jsou ve srovnání s Bitcoinem naprosto minimální. Je však nutno dodat, že výhody z tohoto nastavení plynoucí jsou bohužel kompenzovány významnou centralizací celé sítě.
Transakční poplatky jsou v této síti především z toho důvodu, aby nikdo nemohl příliš
spamovat. Poplatky nesměřují do kapsy validátorům, ale jsou „páleny“, tedy ničeny. Proto
je již dnes v síti pouze 99.99% z původních 100 miliard, kvůli čemuž někteří považují Ripple za
deflační měnu, nicméně pokud do jakéhokoli výpočtu zahrneme ony miliardové výběry z escrow,
můžeme transakční poplatky zcela zanedbat. Musíme však uznat fakt, že drtivou většinu, kterou
společnost Ripple Labs neutratí na svůj provoz, uzamče do dalšího escrow kontraktu.
Hlavní motivací pro validátory je zvyšování jejich vlastní pověsti a případně i vliv při
hlasování o změnách v síti. Mezi těmito ověřovateli můžeme najít především finanční instituce,
které jsou jakýmkoliv způsobem v RippleNETu zainteresované, ale také samotný Ripple Labs.
V současnosti je Ripple dělitelný na 6 desetinných míst, přičemž nejmenší jednotka se nazývá „drop“ (česky kapka). Poplatky za standardní transakci dnes dosahují pouhých 10 dropů.
Síť dokáže zpracovávat 1500 transakcí za sekundu a transakce jsou potvrzené již po 5 sekundách. Maximum transakcí v bitcoinové síti, pokud tedy nezohledňujeme Lightning Network, je pouze 7 za sekundu a bloky jsou vytvářeny každých 10 minut.
Opět kvůli ochraně proti spamu bylo rozhodnuto, že každá adresa si musí rezervovat 20 XRP. Pokud tedy na adrese ještě nic nemáme, nemůžeme přijmout transakci s nižším počtem než 20 XRP.
Samozřejmě i Ripple je velmi volatilní měnou a cenové výkyvy v řádech desítek procent za pouhý týden nejsou výjimkou.
Ripplepay byl prvním pokusem o vytvoření takovéto platformy, která by stavěla nad bankovním systémem. Bohužel však skončila na úrovni pouhého konceptu. Až o 8 let později, v roce 2012, byla síť Ripple spuštěna skupinou vývojářů v čele s Chrisem Larsenem a Jedem McCalebem. Následně založili společnost Opencoin (později přejmenováno na Ripple Labs), která se doposud stará o vývoj celé sítě a má v ní obrovský vliv. Postupně začínají spolupracovat s finančními institucemi a pomáhají jim s testováním RippleNetu. Earthport, jedna z větších společností, oznámila spolupráci s Ripple Labs již v roce 2014. Cena Ripplu se pohybovala dlouhou dobu pod jedním centem. Až v roce 2017 nastal prudký růst, který XRP vyhnal až téměř k 4 dolarům. Na počátku roku 2019 společnost Ripple Labs oznámila, že spolupracuje s více než 200 institucemi, mezi které patří i kupříkladu světoznámý Western Union, jenž s RippleNETem nyní experimentuje.
Je nutné říci, že finanční instituce nemusí držet XRP, aby čerpaly výhod této sítě, a mohou používat třeba jen samotné IOU tokeny. A samozřejmě bankovní systém je velice regulován vládami, a tak asi nebude překvapením, pokud banky nebudou chtít s XRP i vzhledem k jeho volatilitě jakkoliv manipulovat. Proto i případný úspěch tohoto projektu nemusí nutně znamenat extrémní příliv prostředků do XRP, který by vedl k jeho cenovému nárůstu. I pro převody IOU tokenů je však potřeba zaplatit onen zmiňovaný poplatek v XRP, jehož pálení ale, jak už je zmíněno výše, nemá při současných podmínkách takový vliv. Můžeme tedy pouze doufat, že Ripple Labs bude svůj token velice dobře propagovat.
Litecoin je kryptoměnou založenou v říjnu 2011. Funguje na technologii blockchain a je založen na hashovací funkci scrypt, což bylo dlouhou dobu výhodou, neboť tento algoritmus nebyl „prolomen“ a nebyl použit v ASIC zařízeních, a tak se dalo s profitem těžit i na klasických počítačích. Nicméně to je už dnes minulostí. Jeho značka je LTC (Ł). Jak již jeho název napovídá, litecoin má být odlehčenou verzí bitcoinu. Jelikož také funguje na blockchainu a litecoin je vlastně jen pozměněná kopie bitcoinu, jeho uživatelé jsou také těžaři a koncoví uživatelé.
V počátcích této měny byli těžaři odměňování za vytěžení bloku 50 Litecoiny, nicméně každé 4 roky (každých 840 000 bloků) se odměna půlí. Každý blok je generován průměrně čtyřikrát rychleji než u bitcoinu, tedy každé 2,5 minuty. Litecoinová transakce je tedy potvrzena daleko rychleji než ta bitcoinová. Litecoinová síť v současnosti navíc není přetížená (na rozdíl od té bitcoinové), a tak nemusíte platit moc vysoké transakční poplatky. Počet Litecoinů by měl dosáhnout necelých 84 milionů, už teď je ale v oběhu necelých 60 milionů.
Výhodou tohoto necentralizovaného systému zajištěného kryptografií je to, že nikdo nemůže zmrazit účty, zabavit nebo padělat Litecoiny či způsobovat nadměrnou inflaci.
Všechny transakce jsou zaznamenány v blockchainové síti. Každý se může kouknout na libovolnou transakci a najít jejího příjemce, odesílatele, poslanou částku, zaplacený poplatek, čas i celkovou velikost transakce.
Vaše identita se skrývá pod určitou adresou (např. LSeGGvDxdubyBTc6YMfW7dPxxiKWNsHA5c). Těchto adres si navíc můžete vygenerovat, kolik jen potřebujete. Existenci své anonymity ohrozíte kupříkladu způsobem nákupu kryptoměny nebo také „vystoupením do reálného světa“, kdy například Litecoiny zaplatíte v kavárně.
U litecoinu je inflace již naplánovaná a stanovená. Začalo se uvolňováním 50 LTC, ale každých 840 000 bloků (≈4 roky) se odměna půlí; to znamená, že dnes se každé 2,5 minuty uvolňuje už pouze 25 LTC.
V současnosti je Litecoin dělitelný na 8 desetinných míst (sto milióntiny), což zatím opravdu stačí. Nejpoužívanějšími jednotkami jsou: litoshi (10-8 LTC), µLTC (též „photons“, 10-6 LTC), mLTC (lites, 10-3 LTC). Pokud by někdy v budoucnu 8 desetinných míst nestačilo, je možné jich ještě několik přidat.
1 blok v litecoinové síti může mít velikost až 1 MB (asi 12 - 15 transakcí za sekundu). Jelikož jsou ale bloky generovány 4x rychleji, litecoinová síť může zpracovat 4x více transakcí než ta bitcoinová. V současnosti žádné problémy s přehlcením blockchainu nejsou.
Litecoin, stejně jako Bitcoin, je velmi volatilní a pohyby o desítky procent za pouhý týden nejsou neobvyklé – a to samozřejmě jak nahoru, tak dolů.
Zakladatel Charlie Lee spustil litecoin 13. října 2011 jako vylepšenou kopii bitcoinu, jejíž hlavní předností je rychlejší generování bloků a odlišná hashovací funkce – scrypt. Již v listopadu 2013 dosáhla jeho tržní kapitalizace jedné miliardy dolarů. V květnu 2017 byl do litecoinu implementován SegWit a také byla uskutečněna první transakce za použití Lightning Networku. Litecoin je druhou nejrozšířenější kryptoměnou, kterou se dá v reálném světě platit.
BitcoinCash je další z digitálních měn, která funguje díky kryptografii a blockchainu, který je zabezpečen systémem Proof-of-work. Značí se BCH. Je velmi podobný nejznámější kryptoměně Bitcoin, protože vznikl tzv. hard forkem, kdy se síť kvůli neshodám rozdělila na 2 nové řetězce, které nejsou navzájem kompatibilní.
Tato kryptoměna se od Bitcoinu liší pouze minimálně. Ve spoustě ohledů jsou si velmi podobné; neshody, které před rozvětvením na různých fórech panovaly, se týkaly pouze některých technických záležitostí.
Najdeme zde takzvané těžaře, kteří díky svým specializovaným přístrojům (ASIC minerům) zabezpečují síť. Samotný proces těžení není nic jiného než pouhé hledání nul. Těžař nejprve uspořádá validní, v jiném bloku nezahrnuté transakce do bloku vlastního a na jeho konec přidá pár znaků. Poté tento blok prožene hashem sha-256, čímž dostane dlouhé náhodné číslo, které pokud je příliš vysoké, tak těžební přístroj na konec bloku dá znaky jiné a celý proces opakuje. Ta nejvýkonnější zařízení zvládají přes 10 bilionů (1012) takovýchto výpočtů za vteřinu. Celý blok je v síti přijat pouze tehdy, pokud jsou všechny transakce v něm validní a výsledný hash je menší než určité číslo (má na začátku spoustu nul), které se odvíjí dle obtížnosti těžby. Čím vyšší obtížnost, tím nižší číslo musí těžaři nalézt. Pokud tedy někdo vytěžil blok, můžeme si být docela jisti, že do onoho procesu vložil hodně výpočetní síly a elektřiny. Proto uživatelé vždy věří nejdelšímu řetězci validních bloků, poněvadž si mohou celkem spolehlivě odvodit, že za ním stojí nejvíce vykonané práce – a tím i majorita těžařů.
Dále zde najdeme koncové uživatele, kteří mají nainstalovanou peněženku a BitcoinCash využívají především jako platební systém. Mohou si celý blockchain udržovat na svém disku nebo využívat služeb třetích stran, které celou databázi staženou mají a zajišťují uživatelům ty nejzákladnější funkce – ohlašují příchozí a sdílí odchozí transakce.
Síť BitcoinCashe je peer-to-peer – transakce se větví postupně skrze jednotlivé uzly do celé sítě; lze tak uskutečnit platbu na druhý konec světa a během pár vteřin ji příjemce zaregistruje. Stejně jako v případě Bitcoinu není možné nikomu zmrazit účty, zabavovat, padělat či nadměrně emitovat nové tokeny BCH.
V síti se schováváte pod určité pseudonymy (veřejné adresy/klíče, např. bitcoincash: qp3wjpa3tjlj042z2wv7hahsldgwhwy0rq9sywjpyy, které se skládají z kombinace čísel a písmen. Tyto pseudonymy matematicky vychází z Vašich privátních klíčů, jež potřebujete k tomu, abyste mohli odesílat transakce. Těchto veřejných adres si můžete vygenerovat, kolik jen budete potřebovat. Je však důležité pamatovat na fakt, že veškeré informace o transakci - včetně posílané částky, poplatku, odesílatele i příjemce - jsou naprosto transparentní. Vaše identita může být odhalena v případě, že BCH zaplatíte v reálném světě. Proto je dobré si párkrát za čas vygenerovat adresu novou, aby někdo nemohl dlouhodobě sledovat pohyby na Vašem účtu.
Emitování nových jednotek měny je naprosto stejné jako u Bitcoinu. Dnes se uvolňuje 12,5 BCH každých 10 minut, přičemž každé 4 roky se odměna půlí. Celkově síť dosáhne necelých 21 milionů BCH, dnes je v oběhu již přes 17 milionů BCH.
BitcoinCash je dělitelný na 8 desetinných míst, což uživatelům naprosto stačí. Pokud by však hodnota vystoupala do extrémních výšin, je zde možnost se konsenzuálně dohodnout na rozšíření této dělitelnosti.
BitcoinCash umožňuje těžařům do jednoho bloku zahrnout až 32 MB (to odpovídá asi 100 transakcím za sekundu), což však může uvalit velkou zátěž na menší těžaře, kteří by mohli mít se zpracováváním transakcí a s ukládáním historie blockchainu problémy. I přes možnost zahrnutí velkého počtu transakcí do bloku není tato kryptoměna natolik využívaná, aby se (se svým počtem transakcí) mohla s Bitcoinem srovnávat. I přesto ale vývojáři mluví o možnosti dalšího rozšiřování.
Samozřejmě i hodnota BCH je, vzhledem ke klasickým investicím, vysoce volatilní. Pohyby o desítky procent za pouhý týden nejsou neobvyklé – a to jak nahoru, tak dolů. Pokud porovnáme BCH s Bitcoinem, je evidentní, že je u BitcoinCashe kvůli menší tržní kapitalizaci daleko větší potenciál k cenovým výkyvům.
Vše začalo v polovině roku 2017, kdy popularita Bitcoinu vzrostla natolik, že celá síť kvůli omezení velikosti bloku nebyla schopna pojmout dostatečné množství transakcí, které by uspokojilo zvýšený počet uživatelů. Poplatky vzrostly natolik, že jste mohli při koupi kávy utratit více za propagaci Vaší transakce než za kávu samotnou. Není tedy divu, že se problematika vysokých poplatků stala velmi žhavým tématem, které rezonovalo na všech možných bitcoinových fórech a hledala se různá řešení. Někteří uživatelé, v čele s Rogerem Verem, chtěli jen navýšit limit velikosti bloku na 8 MB. Toto řešení však přijala pouze menší část sítě a to vyústilo v tzv. Hard Fork, tedy proces, kdy se pravidla v blockchainu modifikují natolik, že už nejsou kompatibilní s původní sítí, a proto se – v případě nedosažení absolutního konsenzu - rozvětví na 2 samostatné sítě. Touto událostí, která proběhla 1. srpna 2017, vznikl BitcoinCash; veškeré transakce před tímto datem mají BTC a BCH společné, a tak se držitelé Bitcoinu stali bezprostředně po rozvětvení také držiteli BitcoinCashe. Většina uživatelů však byla názoru, že nejlepším řešením je tzv. Segregated Witness, tedy modifikace blockchainu, která umožňuje oddělit podpis transakce do samostatné části mimo blockchain. Ke konci srpna byl SegWit přijat absolutní shodou Bitcoinových těžařů, což zmenšilo velikost transakcí a umožnilo existenci Lightning Networku - to už se však BitcoinCashe netýká. Ten se od rozvětvení vyvíjí samostatně. V polovině roku 2018 byl limit bloku dokonce navýšen na 32MB. I přes počáteční skepsi se BCH těší jisté popularitě, a to především ze strany čínských těžařů.
BitcoinCash je podporován spoustou hardwarových peněženek, jejichž pořízení je při vyšších investicích nutností. Doporučujeme Vám zejména český TREZOR, který Vám Vaše kryptoměny zabezpečí a při správné manipulaci je pak nemožné být okraden.
Co se týče výše investice, můžeme jen říci, že vysoký potenciál zisku s sebou pochopitelně nese i velké riziko ztráty. Pro nováčky doporučujeme začít spíše s Bitcoinem, který je o dost stabilnější digitální měnou. BitcoinCash je vhodný jako suplement, nikoliv jako bezriziková investice, na kterou byste se měli spoléhat.
Ethereum je open-source platforma založená na blockchainu, jejíž předností je fungování tzv. chytrých kontraktů, které umožňují vytváření smluv na decentralizované bázi, včetně jejich vynucování. Celá síť je zabezpečena systémem Proof-of-work. Jako měna se v této síti používá Ethereum (též Ether) se značkou ETH, který je možné využít právě k vytváření chytrých kontraktů nebo k pouhému převodu prostředků na jinou adresu.
Ethereum byl vytvořen – jako většina kryptoměn – odvozením z bitcoinové sítě, tedy modifikací jeho open-source blockchainu. Proto i síť Ethereum je decentralizovaná, necenzurovatelná, transparentní a zároveň pseudonymní.
Poplatky za transakce či operace kontraktů se počítají v tzv. Gasu, který zajišťuje férovější
systém poplatků, poněvadž počítá nejen s velikostí transakce, ale také s náročností
jejího zpracování (nicméně neexistuje jako samostatný token, je odvozen z poplatku v Ethereu).
Zatímco Bitcoin zpracovává maximálně 1 MB za 10 minut, nový blok Etherea je vytvořen v průměru
každých 15 sekund. Ethereum ale nemá žádnou maximální velikost bloku; ta je určena nepřímo
limitem spotřebovaného Gasu. Ten se může navyšovat, pokud je to nutné. Rychlost navyšování
tohoto limitu je však omezena.
Algoritmus v síti Ethereum není sha-256, nýbrž tzv. Ethash. Díky tomu se tato kryptoměna dá
výdělečně těžit i na výkonnějších grafických kartách.
Odměny z vytěžení Bitcoinového bloku se půlí každé 4 roky. Emitace nových jednotek Etherea je však konzistentní a maximální počet Etherů není určen. V současnosti se každým blokem emitují 3 nové Ethery. Změny v odměně za vytěžený blok se určují pouze Hard Forkem, tedy takovou změnou sítě, kdy nová verze není kompatibilní s tou předchozí, přičemž celý proces může vyústit v rozvětvení sítě.
Ethereum je dělitelný již dnes na 18 desetinných míst, aby se v budoucnu nemusel řešit problém s jejich případným nedostatkem.
Není překvapením, že i cena Etherea se v čase mění. Pohyby o desítky procent během několika týdnů nejsou ničím neobvyklým. Vysoký potenciál zisku s sebou nese i riziko vysoké ztráty, proto investujte maximálně tolik, kolik si můžete dovolit ztratit.
Každá ETH adresa začíná znaky "0x", po kterých následuje 40 znaků hexadecimální soustavy. Existují i jiné formáty, ale s těmi moc nesetkáte, neboť nejsou téměř vůbec používané.
Smart kontrakty se nejčastěji používají v souvislosti s tzv. ICO (Initial Coin Offering), do češtiny často překládané jako „počáteční nabídka mincí“. Jedná se v podstatě o moderní způsob crowdfundingu, kdy přispěvatelé obdrží tokeny nového projektu za poslané Ethery ve stanoveném poměru. Nejpopulárnější formát tokenů je ERC20. Tímto způsobem se vyberou prostředky často na vývoj nové platformy, ale můžete zde nalézt i takové tokeny, které se svojí funkcí podobají spíše akciím. To je kupříkladu Binance Coin (BNB), v současnosti token s jednou z největších tržních kapitalizací, o který se stará velice populární kryptoměnová burza Binance. Takovýchto tokenů je opravdu nespočet; není tedy divu, že se zde nachází spousta trollů, nebo dokonce scamů, které si kladou za cíl z Vás pouze vymámit peníze.
Decentralizovaná autonomní organizace je taková organizace, která je složená z chytrých kontraktů na blockchainu a je zcela transparentní. Celý program funguje autonomně a ideálně bez nutnosti zásahu lidského faktoru. O jejím směřování rozhodují držitelé nově vydaného tokenu.
Představte si třeba DAO na automobily s autonomním řízením, které by byly schopné přepravovat lidi za peníze, v případě nutnosti si jet doplnit palivo a vlastníkům by vyplácel zisk.
Samozřejmě dnes decentralizované autonomní organizace nejsou absolutně autonomní a nějaké lidské zásahy stejně vyžadují.
Ruský programátor Vitalik Buterin popsal Ethereum již v roce 2013 původně s cílem implementovat možnost fungování decentralizovaných aplikací do Bitcoinové sítě. Jeho návrh však nebyl dostatečně přijímaný, a proto plánuje vytvořit platformu zcela novou. V létě 2014 je pak vývoj financován crowdfundingem, při kterém se vybralo přes 31 tisíc Bitcoinů (v té době zhruba 400 milionů Kč). V květnu 2015 byla vydána verze, jejímž cílem bylo celou síť vyčistit od různých chyb, jejichž hledání bylo incentivizováno odměnou v Etherech. Naostro pak síť byla spuštěna v červenci 2015 v režimu Frontier, o kterém by se dalo mluvit spíše jako o testovací beta verzi. Stabilitu přinesla až verze Homestead.
Dnes Ethereum operuje v režimu Metropolis a již nyní je Ethereum platforma přístupná i pro méně technicky znalé; existuje celá řada aplikací a programů s příjemným uživatelským prostředím. Samozřejmě je vždy co zlepšovat, a proto se neustále diskutuje o upgradech, které by mohli zvýšit efektivitu sítě nebo případně eliminovat chyby.
Vývojáři Etherea si uvědomují problém energetické náročnosti systému Proof-of-work, a proto navrhují hybridní model, kdy celý blockchain poběží jak na systému Proof-of-work, tak na Proof-of-stake (PoS spotřebovává minimum energie k vytvoření bloku, nicméně sám o sobě může mít jisté bezpečnostní problémy). Kombinace obou systémů je nyní testována a bude zahrnuta do režimu Serenity, který pokud v budoucnu získá dostatečnou podporu, tak bychom se mohli dočkat dramatického zvýšení efektivity sítě, a to bez větší hrozby centralizace.
V květnu 2016 vznikla asi nejznámější decentralizovaná autonomní organizace s názvem The DAO. Díky decentralizovanosti by držitelé tokenů měli mít větší kontrolu nad celou organizací a zároveň by se v důsledku autonomnosti měly výrazně redukovat náklady. Cílem tohoto projektu bylo vytvořit fond podporující inovace na poli decentralizovaných aplikací. Crowdfundingem se vybralo přes 11 milionů Etherů (v té době 2,5 miliardy Kč). To představovalo 14% veškerých Etherů, které poskytnulo více než 10 tisíc investorů. Bohužel program obsahoval dost chyb a 17. června 2016 se neznámému útočníkovi podařilo ukrást 3,6 milionů Etherů. Zbytek Etherů byl zachráněn předními vývojáři Etherea a v následujících dnech bylo téma The DAO velice diskutované. Nakonec se prosadil názor, že by se měl udělat Hard Fork. Veškeré Ethery tak byly útočníkovi odebrány a přesunuly se na speciální adresu s vytvořeným smart kontraktem, který vracel Ethery investorům za poskytnuté DAO tokeny. Nicméně někteří konzervativnější nechtěli podpořit Hard Fork a poukazovali na neměnitelnost blockchainu. Tím vytvořili druhou větev Etherea zvanou Ethereum Classic, která běží na původním blockchainu, kde oněch zmíněných 3,6 milionů Etherů bylo ponecháno útočníkovi.
Pokud chcete investovat do ERC20 tokenů, doporučujeme Vám dávat si velký pozor, komu své peněžní prostředky svěřujete. Transakce v blockchainu jsou nezměnitelné a Vaši kryptoměnu Vám v případě krádeže či podvodu nikdo nevrátí, a proto se můžete setkat s celou řadou ICO scamů, kdy se jen pár lidí snaží působit důvěryhodně. Pro nováčky proto doporučujeme být konzervativnější a nepouštět se do neznámých vod s většími penězi.
Kryptoměna Ethereum je implementována do celé řady hardwarových peněženek, jejichž pořízení je při vyšší investici nutností. Doporučujeme český TREZOR nebo kupříkladu LEDGER, které Vám umožní mít své kryptoměny skutečně pod kontrolou a při správné manipulaci s nimi je pak nemožné být okraden.
Název této kryptoměny vznikl zkrácením slovního spojení „Digital Cash“, v překladu „digitální hotovost“. Už z tohoto tedy můžeme vyvodit, že si Dash klade za cíl vytvořit platformu, ve které bude možné snadno a bez větších poplatků provádět platby co možná nejrychlejším a zároveň co možná nejanonymnějším způsobem. Dash je samozřejmě založen na blockchainu a na systému Proof-of-work. Využívá speciální algoritmus X11, jenž se skládá – jak už sám název napovídá – z 11 algoritmů. Díky tomu se v počátcích výrazně redukovalo riziko centralizace těžby vývinem ASIC zařízení.
Poněvadž je tato síť založena na blockchainu a systému Proof-of-work, asi Vás nepřekvapí, že se v síti nacházejí tzv. těžaři, kteří využívají své ASIC zařízení k udržování celé sítě v chodu. Jedná se vlastně o hledání čísla, které když se umístí na konec bloku, tak jeho celkový hash bude začínat určitým počtem nul.
Pro Dash naprosto specifickou skupinou jsou tzv. Masternodes. Jsou to vlastně speciální uzly, které plní určité úlohy a jsou za to samozřejmě finančně odměňováni. Umožňují funkčnost tzv. PrivateSendu, díky kterému mohou uživatelé za malý poplatek odeslat transakci takovým způsobem, že není jasně zřejmé, odkud prostředky skutečně pochází (zcela odlišné transakce se stejnou hodnotou inputu se smíchají dohromady). Dále zajišťují fungování tzv. InstantSendu, tedy „okamžitého potvrzení“ transakce – není ještě zahrnuta do bloku, nicméně je zaručeno, že nelze opětovně použít stejný vstup, tudíž příjemce Dashů má jistotu, že ho odesílatel nemůže podvést vytvořením konfliktní transakce. Masternodes mají také právo hlasovat ohledně modifikací sítě a rozhodují i o financování vývoje, na který může putovat až 10% odměn z bloků. Rozběhnout si Masternode může naprosto kdokoli – stačí k tomu pouze prokázat vlastnictví 1000 Dashů a spustit speciální software, a to klidně i na osobním počítači.
Nové bloky jsou vytvářeny průměrně každé 2,5 minuty a můžou pojmout až 2 MB informací. Celkově tedy tato síť dokáže zpracovat 8x více dat než síť Bitcoinu.
Síť využívá tzv. „Dark Gravity Wave“ algoritmus. Díky tomu se obtížnost těžby mění s každým novým blokem a celý systém dokáže při vyšších fluktuacích v počtu těžařů fungovat daleko plynuleji než Bitcoin
Samotným těžařům připadá z odměn 45%. Dalších 45% si rozdělí Masternodes a 10% je určeno na různé projekty, o nichž hlasují právě Masternodes.
Dash je stejně jako Bitcoin dělitelný na 8 desetinných míst. Často se můžete setkat s jednotkami, jako jsou např. mDash (10-3 Dash), případně μDash (10-6 Dash).
Emitace nových jednotek této kryptoměny se přibližně jednou za rok sníží o jednu čtrnáctinu. Díky tomu bude mít Dash daleko plynulejší přechod k postupně větší závislosti na poplatcích. Celkový počet coinů bude dosahovat zhruba 19 milionů, přičemž už dnes v síti koluje zhruba polovina.
I v této síti se Vaše identita schovává za veřejnou adresu, která je odvozená ze soukromého klíče. Každá adresa v této síti začíná písmenem X (např. Xn6JuyzwNjshUUzDTQqEv3zRFhwN575UWj).
Dash není mezi kryptoměnami výjimkou a i u této digitální měny můžeme být svědky poměrně častých cenových výkyvů. Jelikož se jedná o altcoin s relativně malou tržní kapitalizací, pohyby v ceně mohou být o to výraznější.
Vše začalo v lednu 2014, kdy Evan Duffield tuto kryptoměnu založil (původně pod názvem Xcoin). Hned na začátku se ale objevil problém, jelikož po spuštění sítě zde byla chyba, která umožnila těžařům v pouhých 48 hodinách vytěžit lehce přes 2 miliony coinů. Chyba byla následně opravena, nicméně mince byly těmto těžařům ponechány s odůvodněním, že těžit mohl každý a navíc v té době tato digitální měna nebyla tak populární a mince neměly takovou hodnotu. V následujících updatech se dokonce snížil maximální počet mincí, který kdy tato síť dosáhne, na pouhou čtvrtinu. To samozřejmě vzbudilo ještě větší kontroverzi, jelikož chybou vytvořené jednotky tak vzrostly na důležitosti. Některé spekulace dokonce uvádí, že sám Evan Duffield může v současnosti vlastnit okolo poloviny masternodů v celé síti (což by mu přinášelo nejen velice příjemný zisk, ale také vliv na celou síť) a že si to celé naplánoval. Jedná se sice pouze o spekulace, ale nedají se zrovna snadno vyvrátit.
Dle některých zdrojů se Dash stal nejpoužívanější kryptoměnou ve Venezuele a je dnes jednou z nejpopulárnějších digitálních měn.
Dash je implementován do spousty hardwarových peněženek. Proto určitě doporučujeme využít kupříkladu český TREZOR k zabezpečení Vašich kryptoměn. Zejména nováčci by měli začít investovat spíše do Bitcoinu; Dash je vhodným suplementem, ale rozhodně ne měnou, na které by se mělo stavět celé investiční portfolio.
Cardano je decentralizovaná blockchainová platforma fungující na algoritmu Proof of Stake (PoS) s nativní kryptoměnou ADA. Jeho vývoj se vyznačuje důrazem na akademický výzkum. Jde o tzv. blockchain 3. generace kam obecně patří projekty, které se snaží překonat Ethereum ve škálovatelnosti, interoperabilitě či jiné zásadní vlastnosti. Základem Cardana je blockchainový protokol Ouroboros, který podle tvůrců nabízí matematicky ověřitelné zabezpečení proti útočníkům.
Cardano má vlastní mechanismus konsensu Proof of Stake (PoS) nazvaný Ouroboros. Oproti Proof of Work (PoW), který používá Bitcoin, Litecoin a řada dalších kryptoměn, PoS nevyžaduje velké množství výpočetního výkonu a elektrické energie. Namísto těžby zde probíhá tzv. staking, kde jsou odměňováni vlastníci mincí, kteří své zůstatky delegují na některého z validátorů.
Decentralizace je u Cardana na vyšší úrovni, než u většiny jeho konkurentů a patří tak k hlavním přednostem. Je zde několik tisíc staking poolů a podíl zastakovaných mincí k jejich celkovému množství v oběhu je vysoce nadprůměrný.
Cardano usiluje o vysokou propustnost pomocí mnoha dílčích komponentů. Kromě toho také disponuje řešením 2. vrstvy Hydra, která je pojmenována podle stejnojmenného mýtického tvora. Myšlenka spočívá v tom, že s přidáním každého nového uzlu do sítě se zvyšuje propustnost.
Cardano používá Haskell, což je velmi bezpečný a stabilní programovací jazyk. Píše se v něm jádro sítě Cardana, jehož cílem je robustnost a zabezpečení. Vlastnosti jeho kódu se dají formálně matematicky testovat a dokazovat. Pro Smart kontrakty se pak používá programovací jazyk Plutus.
Aktuální povaha Cardana je inflační. Inflace se však každoročně snižuje. Zatímco v roce 2021 dosahoval meziroční nárůst jednotek ADA v oběhu 5,71 %, do deseti let klesne pod jedno procento a nadále se bude snižovat, dokud se nepřiblíží nule.
Blockchain Cardano má více typů adres podle stupně vývoje. Starším formátem je Byron, se kterým jste se mohli běžně setkat do července 2020. Všechny adresy tehdy začínaly buď “Ae2” (Icarus-style) nebo DdzFF (Daedalus-style). V současnosti se používá formát Shelley s adresami začínajícími “addr1” značícími podporu delegování a získávání odměn.
Cardano se vyvíjí za pochodu na základě své roadmapy. Funkce jsou přidávány postupně, přičemž jejich vývoj byl rozdělen do pěti hlavních fází, pojmenovaných po známých umělcích:
K zajištění provozu blockchainové sítě jsou účastníci motivování odměnami za svou účast. Jde buď o provozování staking poolu, nebo delegování svých pozic v ADA do staking poolu. Odměny ve formě kryptoměny ADA lze získat kteroukoli z těchto činností.
Pro operátory uzlů je třeba zajistit infrastrukturu potřebnou k zajištění konzistentního a spolehlivého připojení k síti. Běžní držitelé mincí Cardana pak pro delegování potřebují pouze libovolné množství jednotek ADA v peněžence (Daedalus, AdaLite, apod.).
Vývojáři Cardana si zakládají na tom, aby zajistili, že veškerá vyvinutá technologie bude podrobena pečlivému procesu recenzovaného výzkumu. Vývojáři spolupracují s celou řadou univerzit. Pro své napojení na vysoké školství se někdy v souvislosti s Cardanem používá termín akademický projekt. Má to však i své zápory, přičemž někdy je této kryptoměně vytýkán pomalý vývoj a přílišný důraz na teorii.
Tým vyvíjející Cardano zveřejnil více než 90 whitepaperů o základní technologii.
Cardano (ADA) založil Charles Hoskinson. Působí jako generální ředitel společnosti IOHK, která má na starosti vývoj Cardana. ADA je nativní token sítě Cardano, pojmenovaný podle Ady Lovelace, matematičky z 19. století, zatímco název Cardano je dle italského matematika a hazardéra Gerolama Cardana.
Historie Cardana se datuje již od roku 2015, ale na kryptotrhu se objevilo až po dlouhém vývoji v roce 2017, kdy bylo spuštěno. Zakladatelé Cardana získali prostředky na vývoj skrze 2 roky trvající ICO, které bylo úspěšně dokončeno v lednu 2017. ICO cena byla stanovena na 0,0024 USD / 1 ADA a celkem se vybralo přes 62 mil. dolarů.
Kromě společnosti IOHK (Input Output Hong Kong) se na Cardanu podílí ještě dvě další. První z nich je švýcarská nadace Cardano Foundation, která vlastní značku a protokol a podporuje rozšíření a akceptaci Cardana. Japonská společnost EMURGO se pak stará o technickou a finanční stránku, uzavírá spolupráce a finančně podporuje inovátory, kteří se zapojí do ekosystému.
Cardano je decentralizovaná blockchainová platforma fungující na algoritmu Proof of Stake (PoS) s nativní kryptoměnou ADA. Jeho vývoj se vyznačuje důrazem na akademický výzkum. Jde o tzv. blockchain 3. generace kam obecně patří projekty, které se snaží překonat Ethereum ve škálovatelnosti, interoperabilitě či jiné zásadní vlastnosti. Základem Cardana je blockchainový protokol Ouroboros, který podle tvůrců nabízí matematicky ověřitelné zabezpečení proti útočníkům.
Cardano má vlastní mechanismus konsensu Proof of Stake (PoS) nazvaný Ouroboros. Oproti Proof of Work (PoW), který používá Bitcoin, Litecoin a řada dalších kryptoměn, PoS nevyžaduje velké množství výpočetního výkonu a elektrické energie. Namísto těžby zde probíhá tzv. staking, kde jsou odměňováni vlastníci mincí, kteří své zůstatky delegují na některého z validátorů.
Decentralizace je u Cardana na vyšší úrovni, než u většiny jeho konkurentů a patří tak k hlavním přednostem. Je zde několik tisíc staking poolů a podíl zastakovaných mincí k jejich celkovému množství v oběhu je vysoce nadprůměrný.
Cardano usiluje o vysokou propustnost pomocí mnoha dílčích komponentů. Kromě toho také disponuje řešením 2. vrstvy Hydra, která je pojmenována podle stejnojmenného mýtického tvora. Myšlenka spočívá v tom, že s přidáním každého nového uzlu do sítě se zvyšuje propustnost.
Cardano používá Haskell, což je velmi bezpečný a stabilní programovací jazyk. Píše se v něm jádro sítě Cardana, jehož cílem je robustnost a zabezpečení. Vlastnosti jeho kódu se dají formálně matematicky testovat a dokazovat. Pro Smart kontrakty se pak používá programovací jazyk Plutus.
Aktuální povaha Cardana je inflační. Inflace se však každoročně snižuje. Zatímco v roce 2021 dosahoval meziroční nárůst jednotek ADA v oběhu 5,71 %, do deseti let klesne pod jedno procento a nadále se bude snižovat, dokud se nepřiblíží nule.
Blockchain Cardano má více typů adres podle stupně vývoje. Starším formátem je Byron, se kterým jste se mohli běžně setkat do července 2020. Všechny adresy tehdy začínaly buď “Ae2” (Icarus-style) nebo DdzFF (Daedalus-style). V současnosti se používá formát Shelley s adresami začínajícími “addr1” značícími podporu delegování a získávání odměn.
Cardano se vyvíjí za pochodu na základě své roadmapy. Funkce jsou přidávány postupně, přičemž jejich vývoj byl rozdělen do pěti hlavních fází, pojmenovaných po známých umělcích:
K zajištění provozu blockchainové sítě jsou účastníci motivování odměnami za svou účast. Jde buď o provozování staking poolu, nebo delegování svých pozic v ADA do staking poolu. Odměny ve formě kryptoměny ADA lze získat kteroukoli z těchto činností.
Pro operátory uzlů je třeba zajistit infrastrukturu potřebnou k zajištění konzistentního a spolehlivého připojení k síti. Běžní držitelé mincí Cardana pak pro delegování potřebují pouze libovolné množství jednotek ADA v peněžence (Daedalus, AdaLite, apod.).
Vývojáři Cardana si zakládají na tom, aby zajistili, že veškerá vyvinutá technologie bude podrobena pečlivému procesu recenzovaného výzkumu. Vývojáři spolupracují s celou řadou univerzit. Pro své napojení na vysoké školství se někdy v souvislosti s Cardanem používá termín akademický projekt. Má to však i své zápory, přičemž někdy je této kryptoměně vytýkán pomalý vývoj a přílišný důraz na teorii.
Tým vyvíjející Cardano zveřejnil více než 90 whitepaperů o základní technologii.
Cardano (ADA) založil Charles Hoskinson. Působí jako generální ředitel společnosti IOHK, která má na starosti vývoj Cardana. ADA je nativní token sítě Cardano, pojmenovaný podle Ady Lovelace, matematičky z 19. století, zatímco název Cardano je dle italského matematika a hazardéra Gerolama Cardana.
Historie Cardana se datuje již od roku 2015, ale na kryptotrhu se objevilo až po dlouhém vývoji v roce 2017, kdy bylo spuštěno. Zakladatelé Cardana získali prostředky na vývoj skrze 2 roky trvající ICO, které bylo úspěšně dokončeno v lednu 2017. ICO cena byla stanovena na 0,0024 USD / 1 ADA a celkem se vybralo přes 62 mil. dolarů.
Kromě společnosti IOHK (Input Output Hong Kong) se na Cardanu podílí ještě dvě další. První z nich je švýcarská nadace Cardano Foundation, která vlastní značku a protokol a podporuje rozšíření a akceptaci Cardana. Japonská společnost EMURGO se pak stará o technickou a finanční stránku, uzavírá spolupráce a finančně podporuje inovátory, kteří se zapojí do ekosystému.
Bitcoiny odosielame ihneď po prijatívašej platby. Pracujeme nonstop 24/7.
Náš tím je zložený z odborníkov na Bitcoiny a všetky s nimi spojené technológie.
Všetky vaše údaje sú šifrované a bezpečne uložené na našom serveri.
Zaujala vás naša ponuka a radi by ste investovali do kryptomien alebo už kryptomeny vlastníte a rozhodli ste sa ich predať a získať tak finančné prostriedky? Neváhajte nás kontaktovať na nižšie uvedených kontaktoch alebo využite formuláre vyššie.